Egypt - plavba po Nilu
Egypt - chrámy Abú Simbel
Švýcarský archeolog Johann Ludwig Burckhardt navštívil 22. března 1813 Abú Simbel v naději, že tu najde bájný chrám Ebsambal, který žádný Evropan ještě neviděl. Burckhardt zahlédl horní partie čtyř kolosálních soch, které vyčnívaly z písku. To byl začátek objevení výstavnějšího a bohatšího ze dvou skalních chrámů, které dal Ramesse II. postavit na západním břehu Nilu v dolní Núbii. Jeden z nich byl zasvěcen bohu Amonovi, Ptahovi a samotnému Ramesseovi a druhý bohyni Háthor a manželce Nefertari. Na 30 metrů vysokém a 35 metrů širokém průčelí Velkého chrámu jsou vytesány slavné sochy sedícího faraóna, dosahující výšky zhruba 20 metrů. Faraón je vyobrazen se symboly moci, dvojitou korunou na hlavě a těžkou nemes, šátkovou pokrývkou, spadající po obou stranách tváře. U nohou Ramessových soch jsou pak sochy jeho matky, hlavních manželek, synů a dcer. Chrám byl vytesán 64 metrů hluboko do skály. Ve vstupní předsíni se nachází 8 Osiridových soch, každá 10 metrů vysoká. Výzdoba stěn oslavuje vojenské úspěchy Ramesse II. Nejzajímavější a nejslavnější je severní zeď, kde je možno sledovat jednotlivé fáze bitvy u Kadeše, kterou Ramesse svedl s chetitským vládcem Muvatallišem, ve svém 5. roce vlády. Reliéfy zobrazují egyptský tábor, zásobování vodou a potravinami, válečnou poradu vojevůdců, vyslýchání zajatců, jednotlivé výjevy z bitvy a nakonec vítězný konec, usekávání rukou zajatců a jejich sčítání. 64 metry od vstupního portálu se nachází nejsvětější svatyně. V nevelké svatyni o rozměrech 4 x 7 metrů sedí v přítmí čtyři sochy (zleva doprava) - socha boha Ptaha (vládce Memfidy), Amenrea (vládce Théb), zbožštělého Ramesse II., jeho ka a boha Reharachteje (vládce Heliopole - Onu). Druhý z chrámů zasvěcený manželce Nefertari a bohyni Háthor je podstatně menší, ovšem to mu nikterak neubírá na jeho kráse. Naopak vnitřní reliéfy jsou zachované v lepším stavu, než u Ramessova chrámu. V průčelí chrámu se střídají mohutné deset metrů vysoké sochy Nefertari s Háthořinou korunou v podobě kravských rohů, se sochami svého manžela. Stěny tohoto chrámu jsou bohatě zdobeny reliéfy ve výborném stavu, s perfektně dochovanými barvami. Mezi nejkrásnější patří dvě scény korunovací – Ramesse II. bohy Horem a Sutechem a jeho manželky Nefertari bohyněmi Hathor a Eset. Ve svatostánku, na zadní zdi, v nejtajemnějším místě chrámu, vychází bohyně Háthor v podobě posvátné krávy ze skály symbolizující Říši mrtvých, aby na své hrudi vynesla na denní světlo královo ka, které královna s bohyní musely každého rána křísit k novému životu.
Jak se zachraňovaly chrámy Abú SimbelEgypt - řeka Nil
Nil je jedinou stálou egyptskou řekou. Se svou délkou 6671 kilometrů (tato délka je spočítána i s řekou Kagerou, samotný Nil pak má 5584 kilometrů) je nejdelší řekou na světě (povodí Nilu je 2 881 000 km2).Více o řece Nil...
Egypt - chrám Philae
Philae, latinský název chrámu ležícího na dávné hranici mezi Egyptem a Núbií. Poslední egyptský chrám nazývaný starými Egypťany Pilak („konec“) a Řeky Fílaí, nacházející se na stejnojmenném ostrově. Nejvíce se zde stavělo za vlády Ptolemaiovců a to především Ptolemaia II. (285 - 246 př. n. l.), který nechal postavit svatyni bohyně Isidy a jižní část chrámu mammisi (chrámu jejího narození) a dále Ptolemaia VII. a XI. a Euergeta II. Více o chrámu Philae...
Egypt - chrám Edfú
Edfú je místo známé díky Horovu chrámu. Edfú bylo významným egyptským politickým a kulturním střediskem. Edfú je společně s chrámem v Dendaře považován za jeden z nejlépe zachovalých chrámů v celém Egyptě. Díky svým rozměrům je také druhým největším, hned po chrámu v Karnaku. Chrám se začal budovat za Ptolemaia III. v roce 237 př. n. l. a do jeho dokončení za Ptolemaia XII. uplynulo přibližně 180 let. Více o chrámu v Edfú...
